Ekologické (bio) zemědělství

„Chránit život“

Být pravým zemědělcem znamená pečovat o zemi a utvářet krajinu tak, aby v ní byl podporován a chráněn život. Z tohoto důvodu ekologický zemědělec nepoužívá chemické postřiky ani umělá hnojiva, která prokazatelně životu v půdě škodí a tím zhoršují kvalitu a nezávadnost potravin. Podmínky chovu přizpůsobuje přirozeným potřebám zvířat, dbá na dostatek prostoru ve stájích i přístup na pastvu. Protože uznává moudrost přírody, nepoužívá stimulátory růstu a odmítá geneticky manipulované organismy. Ekologicky hospodařící zemědělec se stará o pestrost krajiny, neboť biodiverzita a rovnováha mezi jednotlivými organismy udržuje krajinu zdravou. Jednotlivé půdní celky nejsou příliš velké a jsou ohraničeny remízky, aby voda v krajině zůstávala déle a půda nepodléhala erozi.

Hlasitá námitka odpůrců, tedy že z ekologického zemědělství není možné uživit celou planetu, která jej degraduje na pouhý módní aktivismus, byla již mnohokrát překonána. Uživit lidstvo ekologickým a odpovědným přístupem k přírodě je nejen možné, ale i nutné, vzhledem ke zdrojům, které máme k dispozici. Je pouze třeba trochu upravit osobní a globální postoj, například přestat plýtvat potravinami, omezit spotřebu masa, podporovat lokální produkce.

Aktuální ekologické dění ve světě ukazuje na rostoucí povědomí veřejnosti o neutěšeném stavu naší planety díky konzumnímu přístupu a globalizaci. Společnost volá po změně a nutnosti ekologického hospodaření, i zdravějšího životního stylu.

Farmářská škola chce být jedním z míst, kde se takto smýšlející lidé mohou naučit, jak na to.

Biodynamické zemědělství

Biologicko- dynamické zemědělství je nejstarší metoda ekologického zemědělství. Vznikla na počátku 20. století z impulsu Rudolfa Steinera, zakladatele antroposofie. Jde o celostní způsob hospodaření, který vychází z fenomenologických pozorování přírody a který zároveň předkládá souvislosti přesahující materialistické představy o světě. Aktuální vědecké studie, které se věnují biodynamickým metodám, publikované v prestižních vědeckých časopisech Science a Nature, naleznete zde.

Biodynamický statek usiluje, z hlediska koloběhu živin, o to, být do sebe uzavřeným celkem. Vše, co potřebuje (krmiva, hnojivo, sadbu), se snaží produkovat sám. Statek tím získává na biodiverzitě a i v produkci se stává všestranným. Tak vzniká zdravý, co nejvíce soběstačný organismus, který vytváří rovnováhu. Biodynamické zemědělství používá výhradně organická hnojiva. K ochraně rostlin a podpoře půdního života aplikuje řadu organických preparátů (tzv. bio-aktivátorů), které působí na homeopatické bázi. Biodynamické zemědělství důrazně odmítá geneticky modifikované organismy a také odrohování hospodářských zvířat.

Biodynamické provozy se sdružují pod ochrannou známkou Demeter, která reprezentuje vůbec ty nejpřísnější ekologické směrnice pro zemědělskou produkci i zpracování. Přesto, anebo možná právě proto, zažívá biodynamika aktuálně celosvětový rozmach. Přitahuje totiž čím dál víc zemědělců, kteří chtějí hospodařit skutečně udržitelně, produkovat kvalitní potraviny a přispívat tak k obnově zdravého životního stylu. I první sdružení KPZ (komunitou podporované zemědělství) vznikly z biodynamického impulsu. V Čechách a na Slovensku jsou biodynamičtí farmáři organizováni ve spolku Demeter CS. Farmářská škola je jediným vzděláváním ve střední Evropě, která nabízí biodynamické zemědělství jako obor.